Onemocnění a poruchy mozku jsou v moderní společnosti stále na vzestupu. Nemusí se přitom jednat pouze o závažné poruchy, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Nedostatek pozornosti, ztráta paměti, roztěkanost, snížená racionalita. To vše jsou odchylky od správného fungování mozku. Vyladěné funkce mozku zužitkují všichni z nás ve svých každodenních životech – je jedno, jestli jste vytížený student, ustaraný rodič či ředitel firmy – mozek by měl vždy pracovat tou nejvyšší efektivitou. Jak na to?
Kvalitní spánek jako základní předpoklad pro bystrou mysl
Na základě vědeckých dat víme, že kvalitní spánek je stěžejní pro optimální mentální i fyzickou výkonnost. Narušení cyklu bdění a spaní má za následek nedostatek energie, horší náladu a sníženou pracovní a mentální výkonnost. Spánek přispívá ku zdraví v mnoha různých ohledech. Stačí si ho předepsat a dávkovat jednou za 24 hodin. Ačkoliv se prakticky jedná o panaceu, o kvalitní spánek se stále velká část populace ochuzuje. Bez následků? Nikoliv…
Nekvalitní spánek poškozuje mozek
Spánek je obdobím, kdy dochází k intenzivní regeneraci a odklízení nečistot a toxinů z celého těla. Centrální nervový systém není žádnou výjimkou. Spánek pomáhá detoxikovat mozek skrze mozkový lymfatický systém – tzv. glymfatický systém. Ten pracuje během noci a čistí mozek od zbytečného odpadu, který se v něm během dne nahromadil. Spánek zvyšuje efektivitu tohoto procesu o více než 60% a slouží tak zejména jako prevence demence. Noc s adekvátním spánkem je nejlepší způsob, jak udržet zdraví našeho mozku.
Dnes se vyspím a bude to v pohodě? Nebude.
- Mozek vlivem spánkové deprivace nepodléhá pouze strukturálním změnám z dlouhodobého hlediska. Dlouhodobým změnám v struktuře mozku předchází i krátkodobé negativní následky spánkové deprivace, zejména narušení kognitivních funkcí jako je paměť, pozornost, či koncentrace.
- Věděli jste, že kvalitní spánek je stěžejní pro vývoj dětského mozku? Čím více a kvalitněji vaše dítě spí, tím chytřejší bude a tím lepších kognitivních funkcí dosáhne.
- Ve studii nesoucí název „Sleep deprivation: Impact on cognitive performance“ bylo zjištěno, že jak celková, tak pouze částečná spánková deprivace vyvolávají nepříznivé změny v kognitivní výkonnosti. Jiná studie zaznamenala kromě poklesu kognitivního výkonu i negativní změny nálad.
- Taky vám někdy připadá, že po noci nekvalitního spánku zíráte na stránku v učebnici, ale nic z ní do vás neproudí? Není se čemu divit. Spánková deprivace zhoršuje čas reakce, bdělost i reakční dobu. Nemusí se přitom jednat o celkovou spánkovou deprivaci. 10 dní spánkové deprivace na 6 hodin spánku za noc vedlo ke stejnému kognitivnímu úpadku, jako 24 hodin bez spánku. Učení se pozdě do noci je to nejhorší, co pro svůj akademický prospěch můžete udělat. Kvalitní spánek před učením připravuje mozek na nové informace a spánek po učení funguje jako tlačítko „uložit“ pod nově nabytými informacemi. Pokud se nevyspíte hned první noc po učení, přijdete o možnost konsolidace vzpomínek do dlouhodobé paměti.„Dnes se vyspím pořádně a bude to v pohodě.“ Říká si možná někdo z vás. Úpadek kognitivních funkcí zaznamenaný po nekvalitním spánku však může trvat až celý týden!
- Jak se mohou projevit narušené mozkové funkce v reálném světě? U profesionálních hráčů šipek např sníženou přesností jejich hodů.
Po nekvalitním spánku se nechováme racionálně
Po noci nekvalitního spánku klesá naše racionalita, stoupá emoční impulzivita a klesá schopnost rozhodování se. Studie z roku 2017 dospěla k závěru, že pokud dojde u spánkově deprivovaného páru k hádce, každý z nich se chová méně racionálně a považuje toho druhé za méně racionálně smýšlejícího. Je pak otázkou, jak se snížená racionalita a kognitivní schopnosti projeví. Zdali pouze neschopností učit se, či fatální bouračkou.
Vývoj mozku nekončí po dovršení plnoletosti
Vývoj mozku nekončí po dovršení 18. roku života, jak se dříve myslelo. Nervové buňky jsou tvárné a neustále dochází k jejich přeskupení, tvarování, růstu, zániku či vzniku zcela nových nervových buněk – samozřejmě, pokud jim k tomu dáme dostatečný stimul. Spánek ovlivňuje produkci základního mozkového růstového faktoru BDNF a tím i zdraví mozku a schopnost neuroplasticity – tvorby nových neuronů.
